Shut the door and go!

21. dubna 2014 v 15:27 | dofo |  TOULKY PO ČESKO-SLOVENSKU
Tenhle nápad jsem měl už v hlavě dlouho. Ale teprve nyní uzrál čas na realizaci. Navíc proč nezkusit prošlápnout nové trekové botky zrovna takto. Hodit ranec na záda, zavřít za sebou dveře a...jít!

Cestu do Krkonoš jsem už projel na kole mnohokrát. Autobus a vlak jsem také vyzkoušel. Tentokrát jsem cestu za Dračicí naplánoval pěkně" po svých" už od chalupy. Čtvrtek brzo zrána zatím ještě né moc odlehčený batoh nahazuju na záda, zamykám dveře a jdu. Nespěchám ani na zastávku busu, ani mě nečeká žádná jiná hromadná doprava.




Na nohou obuty zcela nové merrely vypadaly že nebudou dělat problém. Dobře kombinují jak pocit pevné celokožené boty vhodné do hor, tak i měkké botky pro naše kopečky a stezky Českého ráje.


Jenže jak se později ukázalo, těch prvních cca 25 km vedených z větší části po zpevněných- asfaltových silničkách nebyly pro tuto obuv a hlavně pro moje ne moc zdravá záda, vhodnou volbou. Přesto jsem docela svižně přes Trosky, Rovensko p. Troskama a Semily dorazil k začátku Riegrovy stezky podél Jizery.





Zcela opuštěnou pětikilometrovou stezku jsem si opět vychutnal v klidném osamocení. Ve Spálovu jsem si neodpustil posedět v hospodě hned u trati, dát si jedno pivko a kafčo, zabafat v nádherném slunečním odpoledni dýmku míru. Pak už mě čekalo jen dojít k začátku Palackého stezky.







Po ní v pomalu zapadajícím slunci jsem s mnoha přestávkami na fotografování dorazil až ke zřícenině hradu Navarov.


Celý úsek podél říčky Kamenice jsem si opravdu vychutnával a tak neni divu, že na " hradním nádvoří" stavím l nově ušitou bivakovací plachtu už za svitu čelovky.

Docela jsem cítil chodidla, která dostaly zabrat na tvrdém povrchu. A podivně mě pobolívá pravá spodní strana zad. Ale hvězdami pokrytá obloha mě vynahradila všechna tělesná trápení. Zalézám po večeři do peří a propadám se do snového světa.


Aniž bych měl jakýkoliv vnější impuls, ze spánku se probírám a po chvíli zaslechnu jakési hlasy a záblesky světla. Že by nějaká noční návštěva? Taky že ano. Dvojice, která nejspíš na hrad dorazila ve stejné touze strávit zde romantickou noc, marně hledá rovné místo na spaní. Chvíli pobíhají za svitu čelovky sem a tam aby se nakonec odebrali někam do vzdálenějších zákoutí zříceniny.Opět usínám už ničím a nikým nerušen.
Ranní mrazík pěkně zmrazí vydýchanou vodu na vnitřní straně plachty a ani venku kolem šesté ráno neni tepleji. Večer jsem na oheň neměl ani sílu ani náladu a tak si malý ohýnek rozdělávám nyní. Uvařím na něm jak kafe tak ovesnou kaši . Několik cvaků za ranního světla , zabalit saky-paky a kolem půl osmé už vycházím na stezku. Ještě si odlovím jeden kousek . Keška je schovaná trochu bokem ale docela snadno nalezitelná.


Zbývající úsek Palackého stezky až na začátek Tanvaldu je stejně úchvatný jako jeho první dvě třetiny. Slibuji si, že se sem musím určitě vrátit.


Pak mě čeká jen prokličkovat skrz pole, louky, sjezdovky Haratice, Zlatou Olešnici, Jablonec nad Jizerou až na Dvoračky.
Obsluha uvnitř chalupy mě trochu ignoruje a tak se o jedno pivko musím trochu přičinit. Cesta přes Kotel je ještě docela dost pod sněhem. Je ale dobře prošlápnutá a nové botky s membránou fungují na jedničku.


Kolem páté hodiny odpolední docházím do Špindlu a zvoním na dveře . Dva , na výsost krásné dny , končí. Poznal jsem že i pár kilometrů od bydliště, v srdci Evropy, může člověk nalézt úžasnou "divočinu" a nechat si pohladit duši !



trasa z Cyklotrasy


HOWGH
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Michaela Michaela | E-mail | Web | 19. června 2014 v 17:22 | Reagovat

Ja som na Vas blog narazila cez FB stranku Hindustan.cz Nasla som tam link v komentaroch od navstevnikov, tak to ste bol asi vy :) Potom ako kuchar mi napiste feedback ako chutilo! A ja mam aspon moznost pokochat sa prirodou domoviny u vas na blogu, krasne fotky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama