Laos a Thajsko - Nong khai -brána do Laosu

10. prosince 2011 v 22:29 | dofo |  SVĚT S BAŤOHEM NA ZÁDECH

Přílet do Bangkoku probíhal ve dnech , kdy média ze všech stran informovala o katastrofických záplavách některých částí Thajska. Včetně Bangkoku. Na supermoderní letiště Suvarnabhuni jsme dosedli po desáté večer. Dost mizerný čas na cestu do centra, shánění levného ubytování a aklimatizaci vůbec. Navíc jsem docela vyblázněnej z těch záplav . Pojedou vlaky na sever? Autobusy prý mají pětihodinové obj힡ky! Funguje severní autobusové nádraží ? Tohle všechno se mně honí hlavou. Do toho asi tak třicetistupnová prádelna venku.

foceno sice při odjezdu , ale pořád je vidět množství vody nad normál


Po chvíli zmateného pobíhání mezi jednotlivými patry letiště zkoušíme zamluvit u Nok air let na Udon Thani. Za 1400 thajských bátů by bylo možné druhý den ráno letět. Tak a ted´najít slušný hotel za rozumnou cenu. Vycházíme ven. Odháním první taxíkáře a mířím s Mílou k transport centru. Můj lehce skelný zrak náhle padne na velký "jumbo"bus stojící kousek vedle.

King of bus - král autobusů
Nápis " Nong Khai" mně okamžitě vybaví ještě jednu možnost , jak se přemístit na hranice s laosem . Je to tahle přímá linka z letiště, o které jsem se doma dočetl na netu. Tehdy jsem tomu až tak moc nevěnoval pozornost. A ejhle ,je to tady! Odjezd sice až tak jednoduchý nakonec nebyl - dodatečně jsme kupovali lístky, stewardka na palubě tohoto "krále autobusů" byla trochu na nervy, ale nakonec kolem půlnoci uháníme zaplaveným okolím Bangkoku směrem k naší náhradní variantě. Variantě jak vstoupit do Laosu. Městu Nong Khai.

po ránu je možné posnídat v jídelnách a osvěžovnách na každém rohu
Cesta proběhla OK . Dokonce i stewardka a průvodčí v jedné osobě k ránu nasadila svůj thajský úsměv a obdařila nás malou šušenkou a petkou pitné vody. krajina se s blížícím severovýchodem thajska změnila . Je na ni mnohem lepší pokoukání. V 06.30 přijíždíme na konečnou. Je to i náš cíl. Tuk tukáři nás ,jako jedinný " bílý" rozpoznali už z dálky. začínají se houfovat u dveří autobusu. Nenecháme se ale lapit hned. Nejdřív se protáhnem , nabereme dech a pak začínáme smlouvat. "KAM ŽE TO CHCETE? - No , do MutMee guest housu. - Ok, Ok tak to bude za stovku. - Cha cha, ani omylem , dáme čtyřice.- Jé, to je málo, musím živit rozvětvenou rodinu a benzín je drahej, dejte osmdesát, pro dva. -Můžeme dát 50 a ani o chlup víc. - Tak Ok jedeme."
A tak jsme 2.11 2011 kolem 7.30 konečně na místě prvního odpočinku a relaxace . Mut Mee guest hous.

příjemné prostředí, dvacetiletá historie,fajn majitelé i personál,příznivé ceny - co víc si přát - GH MutMee

Majitelé guest housu jsou dva angličané. určitě jeden z nich žije v thajsku už dvacet let. A to , že jsou z Evropy je poznat na každém kroku. Všude je na thajské poměry čisto!
Sotva jsme se ubytovali /pokoj s větrákem a moskytierou -koupelna přes chodbu za 290 bátů/vyrážíme na prohlídku okolí. Teplo se nám pomalu začíná zvyšovat a tak nás nenapadne nic lepšího , než vzít tuktuka a nechat se odvézt do zahrady wátu Khaeku. Cenu jsme ani neměli šanci usmlouvat ,neb byla zcela výmluvně jednou daná.

Sculpture park - to bude náš cíl a cena je určena pevně

Samotný areál wátu nás ale příjemně překvapil. Dalo by se sice diskutovat, kde je hranice uměleckého stvárnění a kde kýče. Jenže to nás ani tak moc netrápí.


Zahrada se spoustou kvetoucích kytek,



sochy "nadpozemsky" velkých rozměrů, rybník se spoustou nenažraných ryb, holuby co byli jak z hororu od Hitchcocka /taky hladový a dotěrní/a k tomu jakožto čerství adept na kačerství / hledání pokladů- Geocatching/ potencialní možnost odlovit si první kešku v Thajsku.No prostě parádní výlet.

Výška tohoto budhistického motivu je přinejmenším 15-20 metrů
Tuk tukář na nás čekal přes dvě hodiny! Při cestě zpět ještě zabrousíme na tržiště a pak zpátky k našemu GH. Na večer romantická procházka na břehu Mekongu doladila tento den do nejrůžovějších barev.

Mekong při západu slunce - ještě na thajské straně

Zítra nás čeká překročení mostu přátelství do Laosu , získání víz a pak ...,nejspíš cesta do Vang Viengu.
howgh
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 vestec vestec | Web | 12. ledna 2012 v 20:42 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

2 André André | Web | 5. srpna 2013 v 8:15 | Reagovat

Ta první fotka nemá chybu. Vody je sice o něco více, ale život jde dál a Thajci jsou v pohodě. Jako vždycky. To když tady naprší více než očekáváme, je z toho kalamita. Budeme si muset začít zvykat.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama